Chaga

Chaga (Inonotus obliguus, rezavec šikmý, birch mushroom, tschagapilz, Hua Jie Kong Jun) patří mezi dřevokazné houby. Je několikaletá a vytváří dva druhy plodnic, a to pohlavní a nepohlavní. Po napadení stromu vytvoří tmavé, temně černé „rozpukané“ plodnice, v nichž se nacházejí chlamydospory, tj. výtrusy. Tyto plodnice mohou přežívat i několik let a mají jsou cca 10–35 cm velké. Později se zráním houby a odumíráním nakaženého stromu, jehož kmenem houba prorostla, se vytvoří druhý typ plodnic, které obsahuju pohlavní spory – bazidiospory. Tato plodnice je větší a může mít a může dorůst i několika metrů. Chaga parazituje hlavně na listnatých stromech, nejčastěji ji najdeme na břízách, z nichž získává také důležitou složku betulin.

Chaga pochází z ruské Sibiře a je známá již z dob před cca 4000 lety, využívali jí i Mezopotámci, Egypťané, Číňané aj. Chaga je popsána také v čínském „herbáři“ Shen Nong Ben Cao Jing.  Chagu si dopřával i car Vladimir Monomach či Rasputin... Zmiňuje ji také Solženicin ve své knize Rakovina. Chaga nebyla neznámá ani původním obyvatelům Japonska, tj. Ainu. A i oni využívali prášek ze sušené houby nejen k náboženským obřadům.

Chaga však byla známá i indiánům v Severní Americe.

V novodobých dějinách byla Chaga studována od roku 1864 J. G. N Dragendorffem v St. Petěrburgu. Výrazného pokroku ve zkoumání hub se dosáhlo ve 20. století, odhalilo se její složení a začala se vědecky zkoumat.

Dovolujeme si vás informovat, že na našem webu již nemůže dále uvádět tvrzení, která by mohla vzbudit dojem jakéhokoliv léčebného účinku bylin či hub. Současná legislativa EU toto zakazuje. I přesto, že tradiční čínská medicína funguje po tisíce let a je vyzkoušená na bezpočtu pacientů. Zároveň nesmíme zmiňovat ani účinky prokázané soudobými vědeckými studiemi. Věříme ale ve zdravý rozum našich zákazníků. Podrobné informace o bylinkách a houbách hledejte ve veřejně dostupných zdrojích na internetu. Hodnotné informace jsou třeba na stránkách www.tcmencyklopedie.cz.