Přes 2 miliony lidí v naší republice na sobě pozoruje při pylové sezóně nějaké změny. Každý druhý Evropan trpí vzhledem k poletujícímu pylu. Počet takto zasažených lidí přitom každým rokem stoupá a stále častěji to má vliv také na děti.

Kdo za to všechno může

Nejvýznamnějšími jsou bezesporu pyly a plísně.

• Pyl, který slouží k rozmnožování rostlin, je tvořený jednotlivými pylovými zrny. Pyly hmyzosprašných rostlin s barevnými květy (např. růže) většinou alergii nevyvolávají. Je to proto, že jejich pylová zrna jsou velká a těžká a jsou uzpůsobena pro přenos včelami a dalším hmyzem.
• Oproti tomu pyly rostlin větrosprašných (stromů, trav a plevelů), která mají pylová zrna lehká a uzpůsobena pro přenos vzduchem, mohou reakce vyvolat.

Maximum pylů je proto ve vzduchu za suchého a větrného počasí. Počet pylových zrn naopak poklesne po déletrvajícím dešti. Pylová sezóna se u nás v posledních desetiletích neustále prodlužuje. Většinou trvá od února/března do září/října.

V České republice můžeme pylovou sezónu rozdělit na 3 hlavní období:

jarní období (únor až květen): období stromů

letní období (květen až červenec): období trav

podzimní období (srpen až říjen): období plevelů

K hlavním představitelům u nás patří líska, olše a bříza. Nejběžnějšími trávami jsou bojínek, jílek, lipnice, tomka, srha a kostřava. Počítáme sem i obilí: pšenici, ječmen, žito a oves.