Játrům sluší jaro, tělu zase detox

Klíčovým faktorem detoxikace organismu je přirozená strava, bohatá na ovoce a zeleninu, ořechy, semínka a luštěniny. Zásadní je pro detoxikaci také zvýšený příjem vlákniny, která čistí obsah střev. Jako nevhodné jsou rafinované cukry, bílé pečivo, uzeniny, červené maso, alkohol, různé sladké, slané a smažené pochutiny.

Množství přijatých tekutin by se také mělo přizpůsobit podle ročního období a teploty. Když prší, nebo je vlhko a zima, stačí pít mnohem méně nežli v teplém počasí. Každý člověk by se měl naučit přemýšlet o tom, kolik by v daný den měl přijmout tekutin v závislosti právě na počasí a typu zkonzumovaného jídla (tekutější vs. hustší jídlo).

Orientačně se udává, že dospělý muž by měl za den vypít alespoň 3 litry vody, zatímco průměrné ženě stačí 2,5 litru. Tyto údaje se ale velmi často liší. Velmi záleží na vaší váze a životním stylu i míře pocení. Je pochopitelné, že čím více se hýbete, tím více vody budete muset vypít. Především byste se ale měli vždy řídit podle svých potřeb a podle reakcí vašeho těla.

Pravděpodobně nejznámější bylinou umožňující očistu jater je Ostropestřec mariánský. Půvabná je to rostlina, dorůstá výšky až dvou metrů, a vypadá jako, no jako bodlák. Lidový název této květiny je „Kristova koruna“ či „Mariánský bodlák“. Naši předkové se touto bylinou snažili řešit potíže spojené s dutinou břišní. Vyráběli z ní likéry a tinktury, kterými se snažili ulevit játrům. A ještě dříve, ve staré Antice, se lidé domnívali, že je ostropestřec ochrání dokonce před hadím uštknutím.

Ostropestřec mariánský dle vědeckých poznatků chrání jaterní buňky před škodlivými toxiny a pomáhá je regenerovat. Kvůli chemii, kterou jsme obklopeni, nezdravému jídlu, znečištěnému vzduchu atd. jsou jaterní buňky zanášeny nerozštěpenými organickými látkami, které omezují nitro-buněčnou cirkulaci. Tím se následně snižuje obsah vody v buňkách, která je velmi důležitá pro látkovou výměnu. Na snížení obsahu vody v buňkách navazuje problematická látková výměna v celém organismu, čímž se celé naše tělo dostává do stresové situace. Ostropestřec obsahuje substance, které podporují aktivitu jaterních enzymů a pomáhá tak jaterní buňky chránit před zmíněnými toxiny.

Důležitou složkou ostropestřce je flavonolignan silymarin. Nejvíc je koncentrován v semenech, méně pak v listech nebo kořeni. Ostropestřec je současnou západní medicínou považován za antioxidant, jehož působení přispívá k normálnímu trávení a pročištění jater. Dále přispívá k udržení normální hladiny cukru v krvi. Podporuje normální činnost jater. Stejně tak má vliv na normální činnost srdce. Navíc také podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a jeho celkovou odolnost.