PFAPA syndrom, je zkratka pro Periodic Fever, Aphthous Stomatitis, Pharyngitis, and Adenitis. Jedná se o onemocnění málo známé a zároveň podceňované. Postihuje především děti.
Syndrom je charakterizován opakujícími se epizodními horečkami, bolestmi v krku, afty v ústech a záněty krčních uzlin. Přestože je PFAPA považován za neškodný a nezpůsobuje dlouhodobé komplikace, může významně ovlivnit kvalitu života dítěte.
Příznaky PFAPA syndromu jsou zřetelné a opakující se. Mezi ty hlavní patří:
• Horečky - obvykle se objevují v pravidelných intervalech (každých 3-5 týdnů) a trvají 3-7 dnů. Ve většině případů jde o horečky vyšší než 38,5 °C.
• Aftózní stomatitida - bolestivé vřídky v ústech, jejichž následkem může začít dítě odmítat potravu.
• Faryngitida - bolest v krku bez přítomnosti streptokokové infekce.
• Adenitida - zduření a citlivost krčních uzlin.
Diagnostika PFAPA syndromu je často založena na klinických příznacích a vyloučení jiných onemocnění. Neexistuje specifický test pro potvrzení této diagnózy, což následně může vést k opožděné identifikaci a zároveň opožděné léčbě.
Přestože byl syndrom poprvé popsán již v roce 1987, přesné příčiny jeho vzniku zůstávají neznámé. Výzkumy poskytují alespoň určitá vodítka, která mohou pomoci lépe pochopit tento „záhadný“ syndrom.
1. Genetické faktory
Jedním z nejvíce zkoumaných aspektů PFAPA syndromu jsou genetické faktory. Některé studie naznačují, že PFAPA může mít genetickou predispozici, jelikož se častěji vyskytuje v rodinách s anamnézou podobných syndromů nebo autoimunitních onemocnění. Přesto nebyl identifikován žádný specifický gen, který by byl přímo zodpovědný za PFAPA.
2. Imunitní systém
Předpokládá se, že PFAPA syndrom může být důsledkem nesprávné regulace imunitního systému. Tělo může přehnaně reagovat na běžné podněty, což vede k opakovaným zánětlivým epizodám. Tento proces by mohl vysvětlovat pravidelnost a opakování symptomů.
3. Infekční faktory
Přestože žádná specifická infekce nebyla spojena s PFAPA syndromem, někteří odborníci se domnívají, že běžné virové nebo bakteriální infekce mohou působit jako spouštěče. Tělo dítěte může reagovat na tyto infekce abnormálním způsobem, což vede k projevům PFAPA syndromu.
4. Environmentální faktory
Svoji roli může hrát i kvalita životního prostředí a vystavování dítěte různým alergenům nebo toxinům.
Léčba PFAPA syndromu je symptomatická. Používají se obvykle kortikosteroidy, které mohou zkrátit trvání horečnatých epizod, avšak neovlivňují frekvenci jejich výskytu. V některých případech se používá tonzilektomie (odstranění mandlí) jako prostředek ke snížení frekvence nebo úplnému zastavení epizod. Což není úplně dobré řešení, a hlavně nevede k odstranění příčiny problému.
Příčiny PFAPA syndromu nejsou zcela jasné ani v tradiční čínské medicíně. Slavný lékař Zhang Zhong Jing ve svém díle „Pojednání o zranění chladem“ (3. stol. n.l.), vysvětluje periodické horečky jako nerovnováhu mezi vrstvou výživy (Ying) a obrany (Wei). Léčbu vidí v podání bylinné směsi Gui Zhi Tang (znáte pod názvem Skořicové pohlazení), který obě vrstvy vyrovnává. Směs Gui Zhi Tang se primárně používá při napadení organismu větrným chladem (počáteční fáze nachlazení či chřipky a kdy je pocení, tzn. dominuje vítr).
Pokud se na daný syndrom podíváme jako na skrytý patogen, pak bude vhodnější použít jiné produkty.
Cílem většiny patogenů, se kterými se potkáváme, je dostat se do hlubších vrstev našeho organismu, tam se usadit a při každém oslabení se začít hlásit o energii a tím vyvolávat rozmanité příznaky. Máme-li dobrou Zheng Qi (čínský výraz pro imunitu a životní sílu), pak patogeny neprojdou přes vnější obranné vrstvy. Jsou zlikvidovány na povrchu nebo vytlačeny. Pokud organismus není při napadení patogenem v dobré kondici, pak má patogen sílu dostat se do hlubších vrstev, k vnitřním orgánům. A z těchto míst se těžko dostává pryč.
Skrytý patogen způsobuje velmi různorodé a „divné“ příznaky. Západní medicína často nedokáže diagnostikovat jejich příčinu a pacienti končí na antidepresivech. Mezi typické příznaky patří únava a vyčerpání, zvýšená teplota, stěhující se bolesti po těle, neurologické příznaky, kožní výsevy, mozková mlha apod. Typickým příkladem je chronická borelióza, následky mononukleózy či chlamydiová infekce. Domníváme se, že skrytý patogen je příčinou i PFAPA syndromu.
Toto tvrzení nelze jednoznačně prokázat, ale podle našeho názoru může ke vzniku skrytého patogenu (a tím i PFAPA syndromu) dojít i očkováním.
Očkováním se do těla dostane patogen - byť mrtvý nebo oslabený. A obejde vnější obranné vrstvy. Dostane se přímo do nitra organismu a tam se z něho stane „skrytý patogen“.
Stěžejní vitální houbou k léčbě skrytého patogenu je Coriolus (Coriolus versicolor - 40 % polysacharidů). Coriolus je z vitálních hub „nejlepším zabijákem“ všeho, co do organismu nepatří.
Likviduje viry, bakterie, chlamydie, borelie, dokonce nekontrolovaně se množící rakovinné buňky. Výborný je právě u skrytých patogenů. U dětí kolem 10 let doporučujeme 3x denně jednu kapsli (vždy užívat 5 dní a následně 2 dny se dát pauzu).
Druhým důležitým přípravkem je bylinný recept Xiao Chai Hu Tang (znáte pod českým názvem Otevření dveří). Tento recept se používá u širokého spektra různorodých indikací - u chronických zánětů, u vracejících se nemocí, na doléčení po akutních infekcích, ale i akutních infekcí, u bronchitid, u čepů na mandlích, u dlouhotrvajících kašlů, u hepatitid, gastritid, refluxu a pálení žáhy, u stavů vyčerpání, ale hlavně u skrytých patogenů. Podle čínské medicíny řeší problémy v Shao Yangové vrstvě, což je vrstva mezi vnějškem a nitrem. Typickým příznakem napadení této vrstvy je střídání zimnice a horečky.
Bylinný recept Xiao Chai Hu Tang a vitální houbu Coriolus podávejte do té doby, dokud příznaky zcela nevymizí, tzn. dokud se zcela nepřestanou objevovat periodické horečky.
Doba léčby trvá cca 3 až 8 měsíců. Hodně záleží na celkové konstituci, a i na kondici dítěte. Určitě je možné a vhodné podávat přípravky delší dobu, jelikož skrytý patogen je schopen se opravdu dobře ukrýt a ozvat se jen při oslabení těla. Jinak se člověk cítí dobře. Pak je těžké odhadnout, zda patogen v sobě máme nebo už je pod kontrolou.
Když se podaří patogen „zkrotit“, je třeba opravdu dobře dbát na prevenci! Posilovat organismus dítěte, aby se patogen nevrátil. Kvalitně, pravidelně a pestře jíst, hýbat se, dostatečně spát a odpočívat, pobývat v přírodě a dopřávat dětem radostný život.