To máte tak. Každý měsíc je v tradiční čínské medicíně zasvěcen jednomu z orgánů. Ani červen nezůstal stranou. Tomuto měsíci vládne Tenké střevo. Tento orgán je z pohledu trávení potravy jedním z těch nejdůležitějších. Právě tenké střevo, pokud funguje správně, rozhodne, zda budou živiny z potravy správně vstřebány, nebo vyloučeny. Je tedy v našem nejlepším zájmu starat se o tenké střevo jako o… jako o nejlepšího kamaráda přece!
Kdybyste se zeptali v ordinaci, popíše vám ho západní lékař nějak takhle. Tenké střevo je část trávicí trubice dlouhá tři až sedm metrů, zprohýbaná do kliček tak, aby se vměstnala do břišní dutiny. Najdeme ho ve střední části břišní dutiny a k břišní stěně je přichyceno speciální tkáňovou strukturou, tzv. okružím. Vzhled toho okruží se dá přirovnat k rozevřenému vějíři, jehož rukojeť je připevněná k břišní stěně, zatímco jeho dlouhé volné okraje podpírají střevní kličky. Okruží střevo nejen fixuje, ale také je zásobuje krví, protože i střevní tkáň (jako kterýkoliv jiný orgán) potřebuje stálý přívod kyslíku a živin.
Průměr tenkého střeva je okolo tří centimetrů. Stěna tenkého střeva je pokryta výchlipkami, kterým se říká klky. To jsou základní absorpční jednotky tenkého střeva. Klky podstatným způsobem zvětšují povrch sliznice za účelem vstřebávání látek. Celková plocha tenkého střeva je tak srovnatelná s rozměry tenisového či fotbalového hřiště, což je zhruba 250 – 300 m2. To je přibližně stokrát vice než velikost povrchu těla.
Ale proč vlastně musí být tenké střevo tak dlouhé? Hlavně proto, že jeho hlavní funkcí je vstřebávání živin z přijaté potravy do krevního oběhu. Je tedy nutná co největší povrchová plocha, která se na procesu vstřebávání živin podílí. Sama délka kolem tří metrů by však nestačila – proto je vnitřní povrch střeva zvrásněn do nesčetných záhybů a z každého záhybu vyčnívají tisíce výstupků podobných dlouhým prstíkům – klkům. Představte si, že na 1 milimetr čtvereční jich připadá 20 až 40!. Jenomže ani povrch klků není hladký: je pokryt vrstvou mikroklků, takže připomíná jemný kartáč. Tímto důmyslným zařízením zvětšuje tenké střevo svůj vnitřní povrch, až je velké, však už jsme říkali, jako třeba fotbalák.
Podle starých čínských lékařů je hlavní funkcí Tenkého střeva další přeměna potravy. Proč další? Protože jak víme a jak věděli už ve staré Číně, střevem trávicí systém nezačíná. Když říkáme přeměna potravy, myslíme tím její změnu na Qi, životní energii využitelnou organismem ke správnému fungování.
V klasické literatuře se říká, že Tenké střevo řídí oddělování čistého od kalného. To, co tenké střevo dostane ke zpracování, půjde částečně nahoru. Nahoru pocestuje to dobré, to čisté, to, co se dá ještě využít ke zdravému fungování lidského těla a také lidské duše. No a to, co už opravdu k ničemu není, pofrčí dál, vlastně už do finále, do Tlustého střeva. Tenké střevo je tedy jakousi poslední instancí, která ještě může určit, co v organismu zůstane a stane se tak naší součástí a co bude muset tělo opustit.
Tenké střevo při rozkládání potravy současně provádí její přeměnu a třídění. Jeho činností vznikají tři základní produkty: esence požité stravy a tekutin, nepotřebné zbytky tuhé stravy a odpadové zbytky tekutin. Esence, čili čisté, je dopravováno pomocí energie sleziny do Plic a Srdce a odtud do Krve, která ji roznáší po těle. Nespotřebovaná strava a tekutiny, čili kalné, klesají s podporou energie Žaludku dolů, přičemž tuhý odpad vstupuje do Tlustého střeva a odchází přes konečník ven, zatímco tekutý odpad se za pomoci energie Trojitého zářiče a Ledvin shromažďuje v Močovém měchýři a odtud je vylučován v podobě moče.
Z psychologického hlediska je to tak, že silná Qi Tenkého střeva ovlivňuje čistotu myšlení, soudnost a schopnost rozhodovat se (sílu toto rozhodnutí vykonat už ovšem řídí někdo jiný: Žlučník).
Myco a Yao pro tenké střevo
Pro vaše tenké střevo, ať už je sebedelší, máme řešení, a to ve formě 4 velmi oblíbených produktů.
Chaga (nebo čaga) byla po staletí součástí tradiční ruské a čínské medicíny, které věřily v její schopnost oživovat a uklidňovat tělo i ducha. Naše Chaga roste v ekologicky čistém přírodním prostředí severovýchodní čínské vrchoviny na kmenech břízy. Pro výrobu našich extraktů používáme plodnice.
Bylinky umí doslova zázraky. Když je správně zkombinujete a navíc přidáte extrakty z vitálních hub, můžete pozitivně podpořit dětský organismus a to čistě přírodní cestou. Řada dětských sirupů MycoMedica je koncipována tak, aby pomáhala harmonizovat různé nerovnováhy dětského organismu. Tradiční čínská medicína využívá tradičních receptur, které při výrobě sirupů respektujeme i my. Beránčí sirup vychází z receptu tradiční čínské medicíny Bao He Wan.
Základem tinktury Pročištění sýpky jsou čínské bylinky neboli yao. Pro dosažení maximální účinnosti používáme jen tu nejkvalitnější surovinu a hotovou tinkturu již dál neředíme. Tinktura Pročištění sýpky vychází z receptu tradiční čínské medicíny Jian Pi Wan. A proč jsme ji nazvali právě takhle? No přece proto, že máme – jak říkaly babičky – dobré básnické střevo!
Synergicky působící kombinace hericia, aloe vera, chlorelly a lékořice podporuje podle tradiční čínské medicíny Wei (Žaludek) a reguluje jeho Qi, čili energii. Působí také na fungování Tenkého střeva. MycoGastro vychází z receptu tradiční čínské medicíny Hou Tou He Zhong San.
Červen je měsíc, když už v kostech cítíme opravdové léto a děti se těší na prázdniny. Jenže chudák Tenké střevo, to žádné volno mít nebude. Nikdy. Tak mu alespoň v červnu dopřejte malé domácí lázně. Začněte ho regenerovat a šetřit. Pečujte o něj. Vždyť je to náš nejlepší kamarád a ten si péči a pozornost rozhodně zaslouží.